Koncem května přišli do Boru partyzáni a československé vojsko, byli ubytováni ve škole na náměstí. Všechny zbraně a munice musely být odevzdány 1. června do 6 hodin večer.
Ráno 2. června byly všechny domy prohledány kvůli zbraním, rádiím, fotoaparátům, jakož i psacím strojům, šperkům atd.

Pozdější ministr spravedlnosti Prokop Drtina v Praze 17. května 1945: „Musíme začít s vyháněním Němců z našich zemí ihned, okamžitě, všemi způsoby, před ničím se nesmíme zarazit a zaváhat.“

Dovoluji si zaslat k uveřejnění faktickou připomínku k příspěvku pana Tichého "Dr. Alfred Träger - služba v armádě 1940-1944" ze 17. 7. 2009.

Činnost pěšího pluku 47 (36) na Českolipsku
Jádro pluku tvořily jednotky, které vznikly v polovině května v Mladé Boleslavi a do České Lípy odjely 18.5. Zde se spojily s jednotkou škpt. děl. Ruboše z Čelákovic, oddílem pražských revolučních gard „Pěst“ a partyzánskou skupinou „Pokorný“ z Kolína. Po příjezdu dalších doplňků z Mladé Boleslavi se 27.5. ze skupiny „Sekáč“ zformoval pěší pluk 47.

Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny. Zejména lituje excesů, které byly v rozporu s elementárními humanitárními zásadami i s tehdy platnými právními normami, a nadto lituje, že bylo na základě zákona č. 115 z 8. května 1946 umožněno nepohlížet na tyto excesy jako na bezprávné a že následkem toho nebyly tyto činy potrestány.

(Zákon č. 115/1946 byl zveřejněn pod titulkem "Zákony o právním postavení osob".)

Není pravda , že Ing.Herbert Richter nebyl Henleinovec.

Projev pana presidenta Beneše ze 14.12.1945.